Když si housenka myslí, že je konec - stane se z ní motýl

Existuje život po práci?

13. září 2015 v 20:34 | Kika |  MŮJ SVĚT
Perexy autorka tohoto blogu nikdy neuměla psát, tak vám alespoň sdělí, že dneska je neděle. A neděle to je den kdy je povolené, ba přímo žádoucí vůbec nic nedělat. V neděli se odpočívá a psychicky připravuje na další pracovní týden. Kdybyste náhodou každé pondělí prožívali existenční krizi, můžete si přečíst tento lahodný článek o pondělní ranní kávě a začít se na to pondělí mírně těšit.

--------------------------------

Upozornění: přečtení tohoto článku trvá zhruba 3 minuty a 45 vteřin, napsání komentáře pod něj další 1 (slovy: jednu).

--------------------------------


Vžijme se prosím do kůže jednoho takového průměrného člověka, a vezměmě v úvahu, že má předplacený standardní balíček 24 hodin/1 den.

Smiřme se prosím hned v úvodu s krutou realitou, možná jsme jako malí caparti ve škole paní učitelce trvdili, že až budeme velcí vyhrajeme ve sportce, případně budeme pobírat rentu, mít velkou společnost, nekonečně akcií a nebo ještě lépe zdědíme nechutné množství peněz, nicméně, vážení, realita je drsná a bolestivá. Buďme stateční a postavme se pravdě čelem - průměrný člověk chodí do práce. A teď buďme ještě statečnější a uvědomme si, že do práce se nechodí na 8 hodin denně, to se nám dospělým zdá jako jeden velký vtip. Nebudeme vůbec uvažovat přesčasy, protože to bychom se pak mohli i rozbrečet, a to nechceme, pořád máme ještě neděli. Jako jeden velký optimista si dovolím prohlásit, že práci si užijete min. 10,5 hodiny denně. Mluvit o 8 hodinách denně je totiž skoro tak stejně naivní jako když se mluví z nepochopitelného důvodu o věrném, milém a obětavém charismatickému klukovi, co vás bude vroucně milovat dokud vás smrt nerozdělí (ale dost bylo odbíhání od tématu). Suma sumárum 8 hodin pracujete, 0,5 hodiny máte povinnou neproplacenou přestávku ze zákona, po kterou odpočíváte a baštíte, a někdy, když máte opravdu dobrou práci, po které jste tak vroucně toužili, tak jen baštíte a u toho stejně zvedáte telefony a pracujete..), dále pěkně prosím přichází šokující informace, průměrný člověk nepracuje doma, ale do práce co? Přece dojíždí a opět prosím zapomeňte na všechny scifi seriály, na všechny stroje času a morfování, cesta do/z práce vám určitou dávku vašeho času nekompromisně zabere. Pepo div se, z 8 hodin už jsme min. na 9,5 a to prosím pěkně nebojme se toho, rozšoupněme se a započítejme čas strávený přípravou od probuzení až do onoho osudného okamžiku, kdy odcházíme a dále pak čas strávený v koupelně smýváním následků naší pracovní morálky (tedy krve a potu jako známky naší horlivosti a zapálenosti). Práce končí a nám začíná život. Život po práci.

Z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu člověk rád spí. Čím míň toho naspíte, tím pomalejší a unavenější pak jste a brát si čas na úvěr ze spánku rozhodně není rozumný to krok (ostatně jako brát si jakékoli jiné úvěry). Víkend je totiž nádherný a magický okamžik každého týdne vašeho života a je taková škoda jej prospat..!

Olalá zbývá vám/nám 5,5 hodiny na život. Na život po práci.

Určitě stojí za zmínku skutečnost, že člověk nejenom rád spí, ale i rád jí. Průměrný člověk si nemůže dovolit platit soukromého kuchaře, stejně tak pravděpodobně nebude chodit denně do restaurace, takže v kuchyni obvykle stráví kolem jedné hodiny/jeden den (napadá mne, že snad ani není od věci si najít muže kuchaře, pro zasvěcené, Bohumil bude kuchař...)

4,5 hodiny na život. Na život po práci.

Tak a co teď s těma 4,5 hodinama. abych to shrnula, chytrému napověz, hloupého nech být. Času je tak žalostně málo, že zapnout si například televizi a pustit si Ordinaci v růžové zahradě, případně jej s/trávit s lidmi, kteří za to ani trochu nestojí, na to je potřeba být vskutku velmi odvážný, protože pak vám taky mohou zůstat hodiny pouze dvě, a to je pak opravdu kumšt vést v této době kvalitní a plnohodnotný život (stihnout si zacvičit, uklidit, vyprat, pracovat na své sečtělosti, shánět chlapa, resp. osobního kuchaře, navštívit rodiče a babičku, případně se socializovat s přáteli -> to pak musí být nadlidský výkon!)

--------------------------------
(Pozn. pod čarou protože mám opravdu pocit, že mi čas proplouvá mezi úplně vším, rozhodla jsem se pro takový malý experiment a to sice zapisovat si své činnosti do svého rozkošného diářku a vyvodit z toho závěry. A proč to vlastně píšu, protože třeba jste takový blázni jako já a jednoho krásného dne Vás napadne, že čas konečně nadešel, zaregistrujete se do knihovny, s famfáry si slavnostně založíte na ploše "nový soubor", vydáte se vzhůru novému dobrodružství a začnete psát svou rigorózní práci)


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Elenya Elenya | Web | 13. září 2015 v 20:49 | Reagovat

Já to mám trochu...složitější. Pracuji 12 hodin, téměř dvě hodiny jsem na cestě domů a často pracuji i o víkendu, to nemluvím o svátcích. Pak tu jsou noční služby, ty mám celkem ráda, ale vydržet vzhůru ve tři hodiny ráno, kdy už padáme se sestřičkami doslova na hubu, ale pacienti stále otravují a nedopřejí nám spánku, je prostě k nezaplacení. Do všeho potom se ještě směji tomu, jakou almužnu vidím na výplatní pásce. Vzdejme hold českému zdravotnictví. :-D  :-D Je to úžasný zaměstnavatel. ;-) ( :-! )

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 13. září 2015 v 21:04 | Reagovat

Z pracovní doby odpočítávám kofíbrejky.

3 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 13. září 2015 v 22:05 | Reagovat

Osobně se po práci většinou věnuji aktivnímu civění do zdi, popřípadě méně fyzicky náročnému civění do sebe sama. A pak ještě trajdám, pokud mi zbude čas a energie z výše uvedených vyčerpávajících činností. Následuje sebelítost a časté provolábání mantry "cotodělámsesvýmživotem", poté jídlo a spánek. Ráno před prací opět mantra. Jídlo totiž v tom zmatku nestíhám.

4 Miloš Miloš | Web | 13. září 2015 v 22:56 | Reagovat

Partner si také žádá své, další hodina v čudu, a kde pak brát čas na doktorát? :)

5 Jane Jane | Web | 13. září 2015 v 23:04 | Reagovat

Páni, možná to sem úplně nepatří, ale chodit do školky, kde se mezi sebou děti baví o akciích a doživotní rentě, to musí být vážně sranda :D!

6 Jana Jana | E-mail | Web | 13. září 2015 v 23:12 | Reagovat

Je fakt, že toho času je málo, pokud se chce člověk věnovat sám sobě nebo domácnosti ... A víkendy jsou žalostně málo ... Uf, ještěže jsem teď v domácnosti a tohle neznám!

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 13. září 2015 v 23:25 | Reagovat

Tedy, čtyři a půl hodiny po práci jsem už dlouho neměl! Něco dělám špatně nebo jezdím pomalým vlakem :-).

8 Olivka Olivka | E-mail | Web | 14. září 2015 v 9:52 | Reagovat

Amen. Chtělo by to předat tuhle zprávu někomu kompetentnímu, aby s tím něco udělal. Protože takhle se dá jen těžko žít.

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 14. září 2015 v 10:28 | Reagovat

Když jsem, před sedmnácti lety, ještě pracovala a dělala jednu šestnáctku za druhou a o víkendech dvanáctky, přesčasy placený na ruku, protože jich bylo vážně moc, tak jsem se těšila na mateřskou.
Mateřský mám za sebou tři a mezi nimi jen jediný, kouzelný, měsíc v práci a to ještě jen na zkrácený úvazek.
Mých 24 hodin?
V půl sedmé ráno mi začíná směna .-)
Odbavit děti, učesat, zkontrolovat, malou odvést do školy, sprdnout ty dva starší. Pak domů. Poklidit, možná něco vyprat, umýt nádobí od snídaně a vrhnout se na vaření. Někdy musím cestou ze školy nakoupit.
V půlce vaření, kolem půl dvanácté zase start do školy, vyzvednout tu nejmenší, neboť pro nezaměstnané matky není družina (a jak mám pak jít do práce, když už je plno?), pádit domů, dovařit oběd, zkontrolovat sešity, úkoly a musím to stihnout, než se začnou trousit ty velké děti.
Pak to stejné s nimi.
A pak vymyslet nějakou zábavu pro tu malou, obézní... Pouštět draka, jít na brusle, v zimě sáňkovat...
No vida, přehoupla se sváča a je pomalu čas na večeři...
Kdo jí asi udělá?
Večerní nádobí myju po osmé večer, nějaký hlavní čas pro televizi?
Do deseti nakopu do postelí i ty velké a pak se pokouším trošku sklidit ten bordel, co zanechali...
A pak, konečně, sladká chvilka...
Hrnek teplého čaje, knížka...
No a je půlnoc.
Kiko, věřila bys mi, že mi šest hodin spánku denně nestačí?
A to jsem doma...

10 Helizns Helizns | Web | 14. září 2015 v 10:48 | Reagovat

Sakra! :D Teď se dospělosti bojím ještě víc než předtím.

11 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 14. září 2015 v 12:14 | Reagovat

V podstatě jsi cíleně popsala jen to, co asi většina lidí jaksi tuší. Ale když to člověk vidí takto sepsané, tak z toho až malinko mrazí.
Jenže člověk má tu krásnou schopnost, že si dovede vytvářet příjemné zážitky, které potom nějak napasuje do toho nabitého časového programu.
A takovými zážitky třeba může být i přemýšlení o něčem hezkém, o něčem příjemném. Přičemž takové přemýšlení můžeme provozovat třeba i při těch nezáživných a nudných povinnostech. A přitom se též současně můžeme nalaďovat na situaci, kdy si vyšetříme kus času a naše příjemné myšlenky zrealizujeme.
Na příjemných zážitcích je báječné právě to, že jsou vzácné. A o co jsou vzácnější, o to déle potom můžeme žít ze vzpomínek na ně. A jelikož jsme se na ten příjemný zážitek ve svých myšlenkách dlouho těšili, tak nám to těšení a vzpomínání společně s tím zážitkem vytváří dlouhý řetězec příjemných pocitů. Který nám dává možnost tak nějak zapomenout na to, že většinu času nežijeme pro sebe. ;-)
Tak, a teď už se v tom mém komentáři asi nevyzná ani prase. :D Nicméně, já jsem si z psaní toho komentáře odnesl příjemný zážitek a to je důležité. ;-)  :D

12 Kitty Kitty | E-mail | Web | 14. září 2015 v 12:18 | Reagovat

A to nemluvíš o důchodcích. Teda ještě docela zdravých a svižných důchodkyních. To ten den začíná před kurami a končí hodně po půlnoci. Teda občas, ale teď s plodobraním je to nechutně často. Za to neberu plat (nejásám), nedojíždím (jen občas v nutnosti). Nevím, kam se ten čas ztrácí. Čas po práci si vybírám spánkem a před usnutím ještě tak hodinkou čtení. Ještě že dobře spím, tím si zdraví tužím.
Máš to echt krásně napsaný. Čte se to moc hezky. Skoro jsem ráda, že nechodím "do placený práce". I když už hodně večerů padám na hubu. Ale tak dynamicky to napsat neumím. Zato se mi přiházejí různé piškuntálie; asi z nesoustředěnosti. Nebo že už by to bylo to stáří? :-?  :-P

13 Kitty Kitty | E-mail | Web | 14. září 2015 v 12:23 | Reagovat

[11]: Ale jo, vyznám se. Linka sdělení je přehledná. Takže v době záhulu LZE plánovat libé zážitky a aktivity. No lze, to máš pravdu. Taky do svých příjemností počítám vysrknutí kofi. Dokonce se mi je hospodář naučil udělat a donést třeba k vyhazování slepičích exkrementů z kurníku ;-)

14 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 14. září 2015 v 12:27 | Reagovat

[3]: Aktivní civění do zdi je pro mne jednou z nejvíce povznášejících činností. Kdo neumí aktivně civět do zdi, ten prakticky neumí žít. ;-)  :D
Já osobně civění do zdi též občas střídám s civěním do blba, kterážto kombinace vytváří můj život nesmírně bohatým.;-)
Jinak do sebe už moc nekoukám, protože tam to již dost dobře znám a vím, že tam nic moc nového a vzrušujícího neobjevím. :D
A z anatomického hlediska bych tam mohl objevit nanejvýš nějaký nádor, či jiné nepěknosti, o kterých raději nechci vědět. ;-) :D

15 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 14. září 2015 v 12:37 | Reagovat

[13]: Takže vlastně potvrzuješ, že člověk může vnitřně prožívat hluboce příjemné zážitky, i když je třeba po lokty v hovnech. :D
Což potvrzuje moji teorii, že pocit štěstí a spokojenosti je čistě vnitřní záležitostí, která nemusí mít přímé propojení s vnějšími okolnostmi.;-)
Jsem rád, že i někdo jiný sdílí moji zážitkovou ideologii. ;-)

16 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 14. září 2015 v 13:04 | Reagovat

U vaření se dá zvládnout spoustu věcí bokem!:)

17 Veki Veki | E-mail | Web | 14. září 2015 v 22:56 | Reagovat

Ok, dneska právě se mi trošku náhodou podařilo stát se definitivně dospělou a nechat se zaměstnat. A právě mi pomalu dochází, že to třeba nebude tak veselé, jak si maluju.
Každopádně bych nejen sama sobě přála, aby se život nescvrknul jen na práci. No, uvidíme.

18 David David | E-mail | Web | 15. září 2015 v 12:09 | Reagovat

To taky znám, když jsem po sobě měl po sobě tři nebo čtyři 12hodinové směny, tak ono to vypadá, že člověk má mezi sněmani čas 12 h, ale skutečnost je děleno čtyřmi. :-D

Jinak pokračuješ v doktorském studiu? :-)

19 Sugr Sugr | E-mail | Web | 15. září 2015 v 18:11 | Reagovat

Vstávám v půl pátý, chodím domů z práce s nákupy spíše po šestý, obstarání domácnosti atd., nezbývají ani ty "tvé" hodiny volna. A jak tady tak čtu komentáře, tak dokonce důchodci, kteří nechodí do práce a jsou celé dny doma, také s časem zápasí, takže... ono si Kiko asi nevybereš, pokud si nevezmeš nějakého bilionáře při kterém nebudeš muset pracovat a budeš jen celý den koukat pánu Bohu do oken, zřejmě ti času na volno niky moc nezbyde. :-|

20 Beautiful sick mind Beautiful sick mind | Web | 15. září 2015 v 19:54 | Reagovat

Přidávám se ke skupině chudáků, co pracují 12ti hodinové směny a to ten den tedy opravdu stojí za to. Když se člověk konečně po půl sedmé dostane domů, nají se a vysprchuje se, je pomalu na čase ít zovu do postele, protože na další dvanáctku se vstává ještě hůř než na tu první.. Nedej Bože, aby jich bylo víc než dvě za sebou, což není až taková výjimka. Mimochodem taky jsem měla nutkání vyplodit článek na podobné téma.. Díky Bohu, že ses toho ujala ty, protože já bych z toho akorát měla zase depku =D.

21 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 15. září 2015 v 21:47 | Reagovat

Některé věci je lepší nepočítat. Např. čas, který mi zbývá do zazvonění budíku nebo čas, který mi vlastně zbývá po tom všem, co denně musím udělat. Je lepší na to nemyslet :) :D

22 Elis Elis | Web | 17. září 2015 v 19:58 | Reagovat

Úplně to chápu a užívám si ještě studentského života, protože co mám brigádu, tak tam jsem většinou od 9 do 7 a celý den mám totálně zabitý, a když jsem to teď měla týden v kuse, připadala jsem si opravdu jako mrtvola.

23 Magdaléna Magdaléna | Web | 18. září 2015 v 17:49 | Reagovat

Děsíš mě. Já si stále představuju jak mám nějaký svůj krámeček, ve kterém si povídám a vydělávám strašné peníze :D
.
Držím palce s novým souborem!!! Jsi odvážná!

24 userka userka | E-mail | Web | 19. září 2015 v 23:00 | Reagovat

... a to je přesně ten důvod, proč vůbec nic nestíhám. A to chodím do práce jenom na šest hodin denně, když teda zrovna nemám desítku. Ach jo!

Co mě teda zaujalo nejvíc, je, že famfára se skloňujou takhle... O_O

25 Elle Elle | Web | 20. září 2015 v 1:24 | Reagovat

Jednou mě popadla totální úzkost z toho, že čas tak rychle plyne a já NESTÍHÁM! Sice fyzicky nepracuji 8-10hodin, pouze 4-5 hodin + se na další dny připravuji a mám hodně administrativy, takže vlastně.. pokud se nad tím zamyslím, pracuji 24h denně... Pokud se někdo dostane k mému osobnímu telefonu... na pracovním emailu evidentně musím sedět od rána do večera, což nelze.. Takže jsem začala být zlá. Jelikož jsem v práci nerozdávala svůj osobní telefon, každému říkám, že telefon na sebe dávat rozhodně nebudu a někdo mi na něj zavolá, okamžitě ho zpražím, že je to soukromé telefonní číslo a ať napíše email nebo ať si se mnou sjedná přes email schůzku nebo ať mi volá do práce, není má povinnost o víkendech se věnovat cizím lidem, nemám zapotřebí vyhořet z cizích problémů a mindráčků.
A celkově jsem si ustálila denní režim atd., jelikož jsem neúměrně unavená..

26 Kika Kika | E-mail | Web | 20. září 2015 v 9:43 | Reagovat

[1]: to musí být poslání, protože jinak si nedovedu představit jaké to je. Během školy jsem pracovala na 12tky a musím říct, že se mi to líbilo víc - já jsem teda neměla přesčasy, takže jsem půlku měsíce měla volno na školu :-O No každopádně, příště až dostaneš výplatu napiš, budeme plakat společně :D :D

[2]: já ne, protože žádné nemám, beztak chodíš i za mě ;)

[3]: proč se v tom tak nacházím? :D Až na to jídlo, to nějakým záhadným způsobem stíhám... ;)

[4]: možná protože toho partnera nemám, tak je čas na takové věci, za rok si konečně budu moci dát na zvonek JUDr. Kika 1. malá ♥

[5]: já si pamatuju, že jako malá jsem vůbec nevěděla co to ta renta je, ale slyšela jsem jak o tom mluvil otec a pořád jsem to všude hlásala, že budu rentiér :D

[6]: třeba se Ti po práci začne stýskat a pak už nám nikdo nebude psát o krabičkové dietě :-O

[7]: tj. třeba jednou budou teleporty ;) a pak zavedou delší pracovní dobu

[8]: vůbec mě nenapadá komu ;) max. nějakému bohatému švarnému chlapíkovi, který řekne, Kikuško, nemusíš se trápit a chodit tam :D

[9]: věřila, věřila :-( je to těžké, zjistila jsem že už si vůbec nedovedu představit, že bych ten svůj čas neměla jen pro sebe. Asi by mi to krapet lezlo na hlavu :-O

[10]: nene, někdy bych ráda zase chodila do školy, ale za svůj momentální život (byť plný stresu a zdánlivé svobody) bych to neměnila. Proč? Řídím si to sama ;)

27 Kika Kika | E-mail | Web | 20. září 2015 v 12:14 | Reagovat

[11]: tak to mě velice těší, že ses u psaní komentáře nakonec sám potěšil ;) sama se tomu divím ale asi se v tom komentáři vyznám ;)

[12]: tak to jsme dvě co nechodí do "placený" práce :D

[15]: jinak já si taky myslím, že pocit štěstí je vnitřní záležitostí, ale upřímně je všechno tak na nic, že ani nemám chuť si vytvářet jakýkoliv svůj vnitřní pocit štěstí :-D

[16]: koukám, že se mám ještě co učit ;)

[17]: uvidíš, jak ten dospěláckej život půjde. Protože zvláštní, že při studiu jsem měla celý úvazek a přišlo mi toho času snad ještě víc. Ale možná protože tehdejší práce mě vůbec nestresovala.

[18]: já vím, chodila jsem dřív na 12tky (ale líbilo se mi mnohem víc volných dní než při klasické pracovní době), jinak začínám psát rigo, tak snad to půjde.. Nějak, musím to zvládnout :-)

[19]: fakt? no tak to já asi budu muset koukat po nějakém tom milionáři, protože se mi ten současný uspěchaný život vááážně nelíbí :-)

[20]: pšššt... jen mezi námi.. kdo říkal, že já z toho depku nemám ;) :D

[21]: jo ale víš co, ten ošklivý telefon mi vždycky sdělí kolik času mi zbývá do vstávání.. :-O

[22]: a nejlepší je, že člověk pomalu rezignuje na společenský život a raději jde spát... :D

[23]: taky jsem si to kdysi vysnila, ale teď mám už úplně jiné sny a cíle :-)

[24]: jůůů, já chci taky chodit do práce na 6 hodin (ale ty 10tky bych si pak odpustila :D)

[25]: dobrá vychytávka, musím se taky naučit prostě po práci vypnout, strašné je, že jsem se probudila dneska (neděle) o půl 4 a přemýšlela asi do 8 o práci :-/

28 L Arpet L Arpet | E-mail | Web | 20. září 2015 v 15:37 | Reagovat

Tak já chodim do školy do čtvrťáku, mno a kvůli matuře moc času taky nemam. 8-) a "strašně moc" se těšim na život po škole :-D neboli na "dospělácký" život :D :-!

29 Kika Kika | E-mail | Web | 20. září 2015 v 15:59 | Reagovat

[28]: no uvidíš, třeba ještě budeš s láskou vzpomínat. Jednu výhodu totiž ta škola měla - člověk se tolik nestresoval, protože to nejhorší co se mohlo stát je, že dostane 5. Maturita už je taková první zkouška dospělosti, tak hodně štěstí :-)

30 Sugr Sugr | E-mail | 20. září 2015 v 17:05 | Reagovat

[29]:[28]: Kiko naprosto s tebou souhlasím, L.Arpet bude vzpomínat na školu nejen s láskou,je to období, kdy toho času je ještě relativně dost! ;-)
Děkuji ti Kiko za dnešní komentář u mne, potěšil! ;-)

31 Fibian Fibian | Web | 21. září 2015 v 15:44 | Reagovat

To je tak dobře napsanej článek, že jsem z toho chytla depku :D Proč nemá den tak 68 hodin? :D

32 Libor Libor | Web | 17. října 2015 v 22:00 | Reagovat

Možná to je trochu "mimo téma", ale při četbě mě napadl jeden článek, který jsem si před časem pročítal: http://denikreferendum.cz/clanek/21450-rukojmi-sve-prace

33 Kika Kika | E-mail | Web | 25. října 2015 v 11:20 | Reagovat

[31]: ono by stačilo, kdyby člověk do práce nemusel chodit :D :D

[32]: ano, rukojmím jsem a nechci aby byla práce mým náboženstvím! (ale teda s článkem v některých věcech nesouhlasím)

34 petrflasar27 petrflasar27 | 15. prosince 2015 v 7:28 | Reagovat

Celý život řeším, aby ta práce, když už musí být nezbytně nutná k obživě, aby byla tím životem.A život po práci by byl jen uvolněný odpočinek po dobře proáitém dni.
Jednou na to přijdu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist
od 29.9.2014