Když si housenka myslí, že je konec - stane se z ní motýl

Přes písničku k mému srdci

11. srpna 2014 v 14:02 | kika |  POCITY
Drsná, krutá a bolestivá... a hlavně pravdivá. V určitých dobách pro mě hodně znamenala, strávily jsme spolu spoustu času, cítily jsme spolu, brečely jsme spolu. Povím vám, tu píseň, jako by ji někdo hodně konkrétní napsal přímo mě. Proplakala jsem u ní hodiny a hodiny.

Tolik to bolí. Ta zrada, ta hrůza, ten děs z toho, že už nikdy nebudeme my dva.

I přes to všechno, i přes to, že mi pošlape srdce, zničí mou důvěru, vezme ideály, plány, úsměv, svit v očích, i přesto "to" pořád cítím.

Miluju ho.

Proč? Proč to tak bolí? Krvácí?
Proč jej nedokáži milovat víc? Toužit po tom, aby byl šťastný, jedno s kým. Proč si to nedokážu přát z celého srdce, radovat se s ním...?
Proč nedokážu být vděčná té druhé, té, která momentálně svede roztančit jeho srdce...

Chci jej milovat čistě, vroucně, bez podmínek, starostí, pocitu viny a otázek.. Chci jej zbožňovat, bylo by to tak osvobozující!

Copak je to tak těžké? Proč musím být takovej sobec.

a odkaz na píseň pro zvědavce na Youtube MOJE OBLÍBENÁ


článek věnovaný tématu-týdne: moje oblíbená píseň
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sydney Sydney | E-mail | Web | 11. srpna 2014 v 15:34 | Reagovat

Ďakujem za komentár :) No ono dosť dlho ani nezaberie samotné robenie dizajnu, ale  hľadanie fotiek, materiálov na google/weheartit alebo grafických stránkach. Niekedy aj inšpirácií, ale väčšinou ostávam pri svojom štýle :)
Zaujal ma tvoj blog názvom, resp. je na blog.cz kopu ľudí ktorí sú v depresii, čierne stránky, večne smutné, tragické depresívne články a skrátka tvoj blog by bol pre nich názvom úplne stvorený :) Ale samozrejme aj pre všetkých ostatných. Tvoj posledný článok mi nepríde príliš optimistický, čo mi celá stránka vyžaruje, ale každý príspevok je písaný v inej nálade a s inou myšlienkou, takže chápem :) Menší citový výlev :)

2 Kika Kika | E-mail | Web | 12. srpna 2014 v 18:32 | Reagovat

[1]: Tvůj styl je naprosto šmoulózní, takže určitě při něm zůstaň ;)

jinak úplně jsi mě odhalila, je to taková směska, výlev. Teď už se snažím být jenom co nejvíc pozitivní, co nejmíň si stěžovat a být šťastná. Tenhle článek je "vyjevení myšlenek co jsem tehdy při té mé písničce prožívala" :)

3 Sydney Sydney | E-mail | Web | 12. srpna 2014 v 22:40 | Reagovat

[2]: To je aký šmoulózni??? :D

4 Kika Kika | E-mail | Web | 13. srpna 2014 v 10:54 | Reagovat

[3]: v tomto kontextu něco jako báječný, kouzelný :D Ponaučení: jestli budou v kině někdy dávat Šmoulové 3, už na ně nesmím jít...!

5 Tea Tea | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 0:15 | Reagovat

Si sám.. hodně smutná a emotivní písnička, taky byl čas, kdy jsem ji hodně často poslouchala a takové pocity, když u jedné písničky propláčeš několik dní, několik hodin.. to potom nejde jinak než ji mít zarytou v srdci :) Článek bude zítra ve výběru na: www.tema-tydne.blog.cz :)

6 Kika Kika | E-mail | Web | 18. srpna 2014 v 15:11 | Reagovat

[5]: děkuju moc za komentář (já jsem u ní shcopna brečet i teď..) i za výběr. Patřím přesně mezi tu skupinu lidí co se o nějakém blogu tema-tydne dozvěděli až touto cestou.

7 Elenya Elenya | Web | 2. září 2014 v 15:07 | Reagovat

Taktéž se mi často stává, když se pořádně zaposlouchám do textu písně (i anglické), slyšívám, jako by tam snad zpívali o mé osobě, o mém životě, mých pocitech a emocích... Musím ale říci, že to neuvěřitelně uklidňuje. :-)

8 Kika Kika | E-mail | Web | 2. září 2014 v 20:03 | Reagovat

[7]: a třeba je to tak uklidňující, protože ji někdo opravdu napsal přímo pro Tebe? :)

(děkuju Ti moc za všechny komentáře!)

9 Elenya Elenya | Web | 2. září 2014 v 20:10 | Reagovat

[8]: Kéž by se tomu dalo věřit, člověk by měl potom hned lepší den. :-D

Není za co děkovat, máš velmi zajímavý blog a postoje, což se mi, vzhledem k našemu velmi podobnému věku, často nestává. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist
od 29.9.2014