Když si housenka myslí, že je konec - stane se z ní motýl

Víte, i já kdysi dávno hrála..

12. listopadu 2013 v 18:08 | kika |  MŮJ SVĚT
Možná jsem divná a nenormální (a popravdě normální bych být ani nechtěla..), živě si totiž vzpomínám jak jsem cestou ze školy častokrát zkoušela jaké by to asi muselo být protloukat se životem beze zraku. Nebylo to nijak zvlášť náročné, stačilo zavřít oči a vykročit směrem vpřed. Navíc jsem vždy stihla očima přejet okolí a letmo si zapamatovat trasu před sebou. Ten pocit.. Můžete si bezstarostně užívat a vnímat ruch okolí naprosto jedinečným způsobem. Asi to zase někdy vyzkouším...

(důrazná pozn. autora: k nevidomým lidem chovám neuvěřitelnou úctu a obdiv a cílem těchto vět v žádném případě není zlehčování, ponižování ani jiným způsobem degradování jejích problémů a utrpení)

Nadevše zbožňuju všechny své smysly. Nechci se jich nikdy vzdát - i když vím, že člověka se v takovém případě nikdo neptá, prostě to přijde a bojuj, vyrovnej se s tím jak můžeš, protože Ti stejně nic jiného nezbývá.. je to tak kruté, zvlášť když jsem svými smysly naprosto pohlcená, neznám nic čemu by se jejich neskonalá harmonie a dokonalost mohla vyrovnat. S takovým hřejivým pocitem a rozverným úsměvem na rtech si užívám lehkosti dotyků, tolik miluji vůni svého partnera, vůni čerstvě posečené trávy, s neskonalou vášní hltám plnými doušky čistou pramenitou vodu či si vychutnávám každičké sousto té nejlahodnější čokolády..

Taky jste někdy litovali, že Vám k životu nehraje neustále nějaká podmanivá hudba jako ve filmu?

Na smyslech obdivuji tu jejich harmonii. Ten soulad... Tolik se doplňují, tolik do sebe zapadají. Tolik nás utvářejí a vytvářejí. Bylo by přece tak nepřirozené je jakkoli od sebe oddělovat. Nedovedu si představit, že by někdo cizí za mě vyjadřoval mé já, moje emoce, moji řeč těla. Upřímně by mě to tahalo. To máte jako v dabovaném filmu, copak to nepostrádá onu úžasnou dokonalost, živost a především celistvot bytosti samé?


p.s.: abych se vrátila k nadpisu, věřte tomu nebo ne, ale opravdu kdysi jsem hrála na prknech co sice svět neznamenaly ale byly dřevěný a pěkně voněly.. Ale o tom třeba příště.


článek je věnovaný tématu týdne: dabing, nebo titulky?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 20. listopadu 2013 v 16:39 | Reagovat

Zajímavý a dobře napsaný článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
TOPlist
od 29.9.2014